Lívia Mezovská se ve své tvorbě věnuje především technice risografie a sítotisku, většinou v kombinaci s digitálními obrazy. Ty tiskne na různé povrchy, jako je hrubé plátno a plátno malované akrylem. Líviina práce se vyznačuje hlubokým propojením přírody, času a pohybu a odhaluje tak prvky vesmírného a věčného, které jsou zraku běžného smrtelníka skryty. Květiny se v jejím podání stávají vypravěči příběhů o růstu, úpadku a znovuzrození, zatímco série věnované krajinám, ptactvu či kamenům představují pohled na věčnost skrze to, co tu bylo dávno před námi.