Série dřevotisků Asemic, vytvořená jako společné dílo Johany Hnízdilové a Viléma Krista během rezidenčního pobytu v japonském studiu Kura, vychází z fenoménu asemického psaní – tvorby znaků, které připomínají písmo, avšak postrádají pevně stanovený význam. Výsledné tisky oscilují na hranici mezi čitelným a nečitelným, mezi jazykem a obrazem. Namísto jednoznačného výkladu nabízejí otevřené pole interpretací, v němž se význam utváří až v setkání díla s divákem a jeho vlastní zkušeností.